Pervitin v regionech: Znojemské varny postupně mizí

Ilustrační foto
Autor: RegionálníPortály.cz.

Série „Pervitin v regionech“ je původní analytický projekt Regionálních portálů. Na základě dat Policie ČR z let 2017–2025 přinášíme pohled na drogovou scénu v jednotlivých mikroregionech Jihomoravského kraje.

Autorem série je redaktor Regionálních portálů a student sociologie David Štencl, který propojuje data se sociologickým výkladem širších souvislostí. Pervitinová výroba v Česku totiž není doménou kartelů či velkých gangů, ale především jednotlivců a uzavřených komunit – od velkých měst po nejmenší obce. Nejde však o nahodilý jev, ale o problém, který vzniká v konkrétních strukturálních podmínkách. Série proto nejen ukazuje situaci v jednotlivých regionech, ale také upozorňuje na hlavní trendy, které výrobu pervitinu v ČR provázejí. 

Pozice Znojemska v rámci kraje

Podle Policejní mapy varen a pěstíren bylo na Znojemsku od roku 2017 odhaleno celkem 6 varen pervitinu. Region se tím řadí do střední části žebříčku – na úrovni Vyškovska a Veselska (oba po 6 případech). Nejvíce případů má Hodonínsko (17 případů), následované Blanenskem (15), Kyjovskem (13) a Hustopečskem (8). Tyto údaje ukazují, že zatímco pervitinová produkce se rozléhá napříč celým krajem, tak Znojemsko nepatří k největším ohniskům. Nicméně policejní statistiky neukazují úplnou realitu pervitinové produkce, ve které se regiony nacházejí, tudíž reálná produkce v regionech je zpravidla vyšší a tudíž i pozice ve středu může značit alarmující výskyt.

Obce a charakteristika varen

Z dostupných dat vyplývá, že varny byly odhaleny jak přímo ve Znojmě (2 případy), tak i v menších obcích – Hluboké Mašůvky (1), Hodonice (1), Jaroslavice (1) a Lesná (1). Všechny tyto varny patřily do kategorie malých domácích laboratoří do 50 g pervitinu na výrobní cyklus. Tento profil odpovídá celorepublikovému trendu, který shrnuje zpráva Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti: velkovýroba se přesouvá do zahraničí a produkce malých varen pokrývá spíše poptávku místních uživatelů. Malé varny často provozují jednotlivci nebo komunity několika mála lidí a produkují od několika gramů po stovky gramů na jeden výrobní cyklus. Takový výrobní cyklus typicky trvá od 4 do 12 hodin. Vaří se za pomocí prášků obsahující efedrin nebo pseudoefedrin, typicky dovážených z Polska nebo Slovenska. V roce 2023 bylo v ČR odhaleno 189 varen pervitinu. V drtivé míře šlo právě o malé domácí laboratoře s kapacitou pod 50 g na jeden výrobní cyklus.

Konkrétní případy na Znojemsku 

Podle webu 158 zone v roce 2024 kriminalisté odhalili a rozložili skupinu šesti výrobců pervitinu operujících na hranici Břeclavska a Znojemska. Tato skupina řešila výpadky v zásobování léků s pseudoefedrinem netradičním způsobem – během prostoje ve výrobě pervitinu objížděli vesnice v okolí a kradli vzrostlé konopí z cizích zahrad. V rámci zásahu policejního "toxitýmu" bylo zadrženo 6 osob. Policie zajistila 70 gramů pervitinu, kompletní dvě varny a 27 kg sušeného konopí. 

Podle Znojemského deníku došlo k dopadení dvojice, která vařila pervitin. Případ nicméně začal čistou náhodu. Žena nejprve ztratila kabelku, ve které byly její doklady, bohužel pro ni byla kabelka nalezena i se značným množstvím pervitinu. Žena „skončila po zadržení ve vazbě. Když pak kolegové pátrali po jejím zdroji drog, přišli i na stopu čtyřiapadesátiletého muže. U něj doma nalezli profesionálně vybavenou varnu pervitinu a také třicet gramů hotové drogy. I druhého dealera poslal soudce do vazby,“ popsal pro deník mluvčí Policie České republiky David Chaloupka.

Vývoj nalezených varen v čase (2017–2025)

V období před pandemií COVID-19 (2017–2019) byly na Znojemsku odhaleny 2 varny. Během let 2020–2022 nejsou v oficiálních statistikách varen a pěstíren zaznamenány žádné varny (chybí kompletní data za pandemické období). Rok po covidu došlo k odhalení hned 3 varen. Nicméně za poslední dva roky byla zaznamenaná jediná varna. Takový trend může naznačovat, že produkce v regionu v posledních letech značně klesla a již se dále nešíří vědomosti potřebné k výrobě pervitinu poté, co původní komunity a jednotlivci byli přistiženi policií.

Sociální kontext drogové scény: Pervitin jako symptom nerovností

Ačkoli odhalování varen často ústí ve slova o „individuálních delikventech“, odborníci upozorňují, že výroba drog není jen osobní deviací izolovaných jedinců, ale i symptomem širších společenských problémů. Podle Zprávy o nelegálních drogách v ČR lidé zapojení do drogové kriminality totiž často sami čelí socioekonomickým potížím – typicky nezaměstnanosti, zadluženosti, nestabilnímu bydlení či sociálnímu vyloučení. Například terénní pracovníci uvádějí, že mnoho klientů adiktologických služeb jsou bez stálé práce a bydlení nebo se potýkají s dluhy. Podle agentury PAQ research má Znojemsko jednu z vyšších měr sociálního vyloučení v rámci Jihomoravského kraje, není tudíž překvapení, že se tady pervitinové varny a jejich spotřebovatelé nacházejí. Pro srovnání – například na Hodonínsku je tento index asi o třetinu vyšší (nejvyšší v kraji), což se odráží i v počtu nalezených varen. Právě v této oblasti navíc fenomén drogových varen přetrvává a změna se v dohledné době nedá očekávat. Zdá se, že regiony s nižší mírou sociálního vyloučení se mohou snáze vymanit z koloběhu drogové produkce, což ukazuje například Boskovicko nebo Rosicko.

Výroba pervitinu se pro některé stává způsobem obživy nebo únikovou strategií v prostředí, kde jiné možnosti selhávají

Drogová scéna na Znojemsku tedy odráží i hlubší strukturální nerovnosti, není tudíž možné svést vinu na konkrétní jedince, ale spíše na prostředí, ve kterém takové jednání může být otázkou nutnosti. Nicméně navzdory těmto měrám v posledních letech nebyla na Znojemsku odhalena ani jedna varna, což sdílí například s nedalekým Břeclavskem. V širším kontextu a ani na Znojemsku nic nenasvědčuje tomu, že se drogová produkce odehrává uvnitř velkých drogových kartelů, ale spíše jde o malé sociálně vyloučené jednotlivce a menší komunity, které se ocitly v situaci, ze které mnohdy není jednoduché se dostat, kdy závislost, zadluženost a kompletní vyloučení z běžného fungování uzavírá dveře před možností se znovu zařadit do společnosti. Uvědomění si těchto souvislostí je důležité pro účinnější řešení - boj s drogovými dopady by neměl zahrnovat jen policejní zásahy. Příčina se mnohdy totiž nachází jinde než u samostatné produkce. Nutná je snaha o zlepšení životních podmínek v ohrožených regionech, stejně tak zásadní je poskytnutí cílené pomoci lidem vyloučených ze společnosti, pro které už neexistuje jednoduchá cesta zpátky. Těmito kroky by se měla dle dostupných dat snížit množství producentů, ale stejně tak i množství uživatelů.

Další články ze série „Pervitin v regionech“

• Hustopečsko je jeden z největších producentů pervitinu v kraji
• Břeclavsko bývalo jedno z epicenter produkce pervitinu

O autorovi

David Štencl (nar. 2000) je student sociologie. Zabývá se mimo jiné otázkami drogové politiky a narativů spojených s užíváním a regulací návykových látek v českém prostředí. Téma rozvinul i ve své bakalářské práci „Dramaturgie drogové politiky: Česko pro(ti) HHC“, která zkoumala společenskou diskuzi spojenou s tvorbou legislativy o nových psychoaktivních látkách. V sérii článků „Pervitin v regionech“ propojuje data Policie ČR se sociologickým pohledem na strukturální faktory drogové kriminality.

Máte vlastní výzkum, analýzu nebo téma, o které byste se chtěli podělit s čtenáři Regionálních portálů? Napište nám na adresu redakce@tym.regionalniportaly.cz – rádi váš text zveřejníme.